Asi jste si všimli, že dlouhou dobu nic nepíšu, nešiju, na fb ani na blogu nic nepřibývá. Důvodů je hned několik.
Hlavním důvodem je plné pracovní nasazení. Je měsíc, kdy mám služeb akorát a mám tedy čas se věnovat domácnosti a třeba i napsat nějaký článek nebo něco ušít. No a pak je měsíc, kdy jsem víc v práci jak doma. Kdy nemám čas ani na to věnovat se domácnosti natož pak tvořit či psát blog, ač mi to je velice líto. Do toho všeho máme nový přírůstek do rodiny.
Jmenuje se Mia, ale říkám jí spíše Miunka nebo Miu. S přítelem jsme si ji adoptovali z kočičího útulku Fousek v Krupce. Tento útulek mě mile překvapil. Předtím, než jsme se ujali Miunky, mě několik útulků poslalo k šípku, protože doma žádnou kočičku nemám. Nechtěli mi dát kotě do domácnosti bez další kočky, protože prý bude dělat nepořádek a pak ji vyhodím na ulici. Celkem šok...
Ve Fousku jim nezáleželo na tom, jestli mám doma kočičku nebo ne. Byli rádi, že jsem se ujala nějakého kotěte.
Bohužel si nemůžu adoptovat víc než jednu kočku. Loni mi zjistili velmi silnou alergii na kočky. Takže mi bylo lékařem zakázáno si pořidit mazlíčka, jinak prý dostanu astma. Nojo, jenže láska ke kočkám byla silnější...
Miunka není úplně kotě. Je jí skoro 9 měsíců. Lepší kočičku jsem si nemohla přát. Je mazlivá, nechá se mordovat, drbat všude možně, nekouše ani neseká. Dokonce si nechala zastřihnout drápky. Neničí nábytek, nedělá naschvály i přesto, že je doma sama i 13 hodin, než se vrátím z práce.
Sice byla mlsná a nechtěla baštit granule, ale to jsme vyřešili a teď už baští jak má.
Je to hravé kotě, ale zároveň klidný mazel gaučový. Věrně semnou odpočívá v posteli a je ráda, když může ležet vedle mě.
Zahrávám si s ohněm... Jako alergik jsem porušila snad všechna nařízení, co mi doktorka dala.
Žádná kočka - no... to jaksi nejde. Když už kočka, tak nesmí semnou být v baráku, spíš venkovní - jejda, mám ji v bytě. A už vůbec nesmí pobývat v místnosti kde spím, natož semnou spát v posteli.
No, tak Miunka semnou spí v posteli a veškeré své vybavení včetně záchůdku má u mě v pokoji, protože do koupelny i chodby se zavírá, tak aby měla všude přístup.
Momentálně bychom chtěli s Miunkou začít chodit ven, až se oteplí. Postroj snáší velice dobře a je hodně zvýdavá, takže to vypadá nadějně. Je to parádnice...
Pravidelně beru léky proti alergii. Není to 100%, musela jsem dokonce léky měnit, protože nepomohy. Vyrážka mi zmizela, zánět spojivek taky, jen mě pořád trápí ucpaný nos a při větší koncentraci miunky chlupů u mě v posteli mám docela slušný záchvat dráždivého kašle, takže pomalu každé 2 - 3 dny měním komplet lůžkoviny.
A prože nejsem alergická na chlupy, ale na kočičí bílkovinu - moč, pot, sliny, tak je pro mě utrpení měnit stelivo v kočičím záchodě >__<
Ale i kdybych se měla udusit, Miunku pryč nedám. Je to zatím přes 14 dní, takže stále doufám, že budu jedna z těch alergických kočkomilů, co si na svého miláčka zvykne a alergie se zmírní ^__^
Takže prosím omluvte mou absenci aktivity, snažím se naplno v době volna věnovat svému chundelatému miláčkovi. ^__^
Gratuluji k novému členu rodiny! Kočička je nádherná.
OdpovědětVymazatděkuji <3
VymazatMia je nádherná! A jestli je i opravdu tak poslušná a mazlivá, tak je to poklad.♥
OdpovědětVymazatReakce útulků je strašlivá. Chápu jejich obavy, ale uvést to jako důvod toho, proč ti kočičku nedají? :O A jak má člověk získat kočky dvě, když mu nevydají ani jednu, a on si je nechce brát odjinud než z útulku?
Zcela chápu, že nechtějí dát kočku každému, proto se mi třeba zamlouvá přístup brněnského Pelíšku. Je to umisťovací kočičí kavárna a při zájmu adopci člověk vyplňuje podrobný dotazník, na jehož základě adopci Pelíšek zamítne či schválí. A pravidelně kontrolují, jestli je o kočičku dobře postaráno. Kočičky se tam ani neohřejí, jak rychle jsou adoptované.:-) Některé útulky dělají něco podobného. Narazila jsem na jeden, kde kočičku neadoptuješ, ale bydlí u tebe, i když stále patří jim. Takže podepíšeš smlouvu a zavazuješ se dodržovat stanovené podmínky. A když nedodržuješ, tak dají echo jiným útulkům a chovatelům, aby si na tebe dali pozor.
Ta alergie je podle mě o zvyku, nebo aspoň u mě to tak funguje.:D Sama jsem doma mívala kočičku a i s jinými přicházela často do styku a nebyl problém. Po pár letech, kdy jsem už kočičku neměla, mi byla diagnostikována velmi silná alergie, mívala jsem z kočiček vyrážky, zarudlé oči, kýchala, nemohla jsem je ani pohladit. A překonala jsem to a zase dobré.:D Ale když nepřijdu do kontaktu s kočičkou delší dobu, třeba rok, zase se to trochu rozjede. Takže mám dobrou výmluvu.:D Občas si musím dát analergin, ale třeba tak jednou za 14 dní.
OdpovědětVymazat