Spousta lidí o tomto nemá ani tušení. Právě proto vznikají různé dokumentární snímky jiné způsoby, jak informovat veřejnost, odkud se berou ty levné tenisky za 200kč nebo hezké tričko za 150.
Podle mě je výrobní cena daleko nižší, než konečná v obchodě a prodejci si dávají vysoké přirážky, aby na tom co nejvíc vydělali.
Na novinkách jsem dnes zahlédla článek o takovém sociálním pokusu s tričkem za 2eura. Opět mě to donutilo nad otázkou sweatshopů přemýšlet. Berte to jako můj názor, pohled na věc, nechci se tím nikoho dotknout.
Vezmu to z pohledu lolity. Ráda bych viděla v jakých dílnách se dělá oblečení Bodyline. Popravdě, nevím, opravdu nevím jaké mají podmínky, kolik dostávají za hodinu práce. Nevím nic, ale je to levné. Oblečení bych si tam nekoupila, boty ovšem ano, protože mám dobrou zkušenost. Jsou navíc levné. Pokud někdo máte informace, jak Bodyline vyrábí své oblečení, budu ráda za odkazy. (tady jsem jednu debatu našla)
Brand šijí švadlenky, které za to dostávají férově zaplaceno, i ten návrhář, co to navrhne, proto je výsledek tak drahý. To samé u bot a kabelek, jsou drahé, protože to je dělané lidmi, kteří dostávají férově zaplaceno, uživí je to.
Znovu se vrátím ke sweat shopům. Chodím nakupovat do GATE, H&M a jsem si plně vědoma, že to oblečení šijí někdy v příšerných podmínkách a za nicotný plat. Nepřemýšlím o tomto poprvé...
Když si to "tričko" za 150kč koupím, dávám většinu peněz tomu obchodu (H&M, NewYorker a podobně) Ten dělník nedostane možná ani 2% z výsledné ceny. ALE co když si to tričko nekoupím? Co když si jednou nikdo nebude chtít kupovat oblečení, které dělají dělníci někde, plácnu, v Sudánu? Ti lidé nebudou mít práci. Ano, pracuji za téměř nic, ale pořád je tam něco a něco je lepší než nic. Nestojím za sweat shopy, ale ani nechci, aby ti dělníci zůstali bez práce. Tohle bychom neměli rozhodovat my, měli by to rozhodovat právě "obyvatelé" těchto manufakturních společností. Někomu to třeba živí rodinu a nic jiného si najít nemůže, někomu to naopak vůbec nevyhovuje, ale musí tam být. Je to velmi těžké.
Já bych byla pro zvýšení platu. Lidi by neměli chtít zrušit sweat shopy, měli by, dle mého, chtít zvýšit plat a zlepšit pracovní podmínky zaměstnanců v těchto společnostech.
Sice by se zdražilo oblečení, ale to není taková tragédie, máme sekáče. Horší je zdražení jídla než kusu hadru.
A pak bych mohla být napadena - proč tedy kupuješ ten kus hadru? No protože se mi líbí a někdy hold neodolám >__< ale upřímně, kdo ne...
Jaký je váš názor na toto téma? Budu ráda, pokud se mi s ním pochlubíte. Je to Váš názor, který vám nikdo nevezme, pouze s ním může souhlasit či naopak.
Předem děkuji za případné komentáře ^w^ a hezký den
Plně s tebou souhlasím, podle mě je možným řešením na to neustále poukazovat - ať už dokumenty nebo články, jednoduše aby veřejnost tlačila na ty společnosti situaci zlepšit. Je velice pravděpodobné, že v rámci prestiže budou chtít ukázat, že oni jsou ta dobrá společnost, která se o své dělníky stará - něco jako princip bio potravin, které se vyrábí s ohledem na životní prostředí a komfort zvířat.
OdpovědětVymazatVím, že teď to bude znít asi blbě a nemyslím to tak, že by se na to nemělo poukazovat, ale myslím, že tohle si musí vyřešit obyvatelé té země. Jak píšeš, když si to člověk nekoupí, nebudou mít nic a nevěřím, že by se něco vyřešilo tím, že se o tom budou točit dokumenty apod. (čímž nechci říct, že by se neměli točit, jen je naivní myslet si, že to změní). I v Evropě před 200 lety byly tyhle podmínky a už nejsou. Ne kvůli tomu, že to někdo vyřešil za obyvatele, ale protože to začali řešit sami lidé pracující v těch podmínkách. Jediná změna je možná zevnitř, jinak těm společnostem nic nezabrání v tom, aby v tom pokračovaly.
OdpovědětVymazatJe dobře, že vzniká okolo toho i tady v ČR nějaká debata. Takový jednoznačný názor nemám. Přestat kupovat takové oblečení nejspíš těm lidem jen ublíží, zároveň.. nebude to přece tak jednoduché, ne? Dokumenty jsou fajn, otevře to lidem na "západě" oči, v jakých strašných podmínkách musí švadleny pracovat. Ale jak říkala Jana, oni samy musí proti tomu něco dělat. A jestli něco dělají, to netuším, na to nemám dostatek informací (celý tenhle textilní průmysl je hodně velký, začarovaný kruh a člověk, co nebude do této debaty zažraný, tak se i lehce ztratí. Internet je plný polopravd...). Já osobně, když už něco z takových obchodů kupuju, tak si toho oblečení vážím a v duchu děkuju, že mi ho ty třináctileté švadleny ušily. Pro mě jsou i oblečení z NY a H&M drahé, takže mnohem častěji nakupuju v sekáči, kde peníze putují do charity (myslím, že se ten řetězec jmenuje Textil House) nebo recykluju staré oblečení.
OdpovědětVymazatA byly jste někdy v TOPSHOPU? Z těch cen dostávám infarkt, ale když jsem se podívala, kde se šijí, tak jsem se rychle uklidnila. Tady doma, u nás v Evropě.
Také bych byla pro zvýšení platu, nicméně nejen u továren na oblečení. Třeba s kakaem a kávou je to úplně to samé - jenže málokdo je ochotný si koupit fair trade čokoládu, protože mu přijde drahá...stejně to spousta lidí bude bohužel vidět i s oblečením.
OdpovědětVymazatŽe se točí dokumenty je fajn, že je o to místo zvýšený zájem v médiích je taky fajn... Jenže ten zájem médií nebude věčný a pak se zase všechno vrátí do starých kolejí. Před nedávnem byla na sociálních sítích populární ta minirealityshow, jak poslali da Kambodži či kam tři módní blogery... Chvilku o tom všichni mluvili a všude se o tom psalo a teď se po tom najednou slehla zem... Teď se objevilo tohle video s tričkama za 2 eura, chvilku si ho mezi sebou budou všichni sdílet a pak si zase zajdou do obchodu pro triko za stovku :(.
OdpovědětVymazatObávám se, že my s tím moc nezmůžeme, nevíme, jak to chodí, nerozumíme tomu, nemáme vzdělání, abychom se vyznaly v dané problematice... a upřímně také moc nevěřím všemu, co čtu na internetu nebo kde... Taky se z takových míst zdráhám nakupovat a hrozně mě v tom inspiruje Ophelia Violetta, když třeba čtu, jak se jí něco opravdu strašně líbilo, ale když zjistila, kde je to ušité, tak si to prostě nekoupila...
Co teda napadá můj mozek, který se v problematice nevyzná? Asi tlačit na obchodní řetězce, aby si ohlídaly podmínky ve svých továrnách a zbýšili platy zaměstnancům. Ukázat, že nám nevadí si trochu připlatit. Jasně, běžný Čech si možná řekne, že sám nemá co do huby, tak co by se zajímal tam o nějaký děcko v Kambodži, ale spousta z nás si může dovolit něco odpustit a někomu jinému tím pomoct...
Celkem střízlivý názor, s nímž souhlasím.
OdpovědětVymazatJe to o volbě.