SleepingDoll: 9) Yuki's diary - Povodně útočí všude kolem nás!

Už 4 dny trápí Česko ničivé povodně. Jsou to především jižní, střední a naneštěstí i

severní Čechy! Konkrétně u mě v Děčíně se vylila řeka Ploučnice, jílovský potok a samozřejmě naše obří Labe. V Ústí nad Labem (město mé drahé polovičky) je to o něco horší než v Děčíně a já se tam byla včera podívat, aby jsem vám přinesla aktuální informace o tamní situaci. Reportérka Yukirin Tashima jen pro vás. mí imaginární čtenáři! :D

Nuže vžila jsem se do role reportéra - pojďme tedy na to!

Včera, dne 5. 6 2013, jsem se vydala na svoji nebezpečnou výpravu do povodněmi zužovaného Ústí nad Labem. Při odchodu mi mí rodiče říkali - dávej na sebe pozor! Prosím vrať se nám! Máme tě moc rádi Verunko :( . Ne, tohle vážně nezaznělo.
Doopravdy to bylo takto. Táta: Už jdeš? Já: Jo jdu... Táta: tak nezapomeň vynést smetí do popelnice jo?
No nenastalo žádné extra rozloučení, ale což. Poté co jsem dorazila autobusem na hlavní nádraží, jsem šla zkontrolovat stav jílovského potoka. Stačilo necelý půl metr a tato jindy neškodná říčka se rozlije, zatopí poštu, mojí cestu domů a MOJÍ ŠKOLU! Poté jsem zkontrolovala stav Labe. Byl zatopen viadukt, protipovodňová zeď, která povodním rozhodně nebrání :D a část sportovního okruhu u sportovní haly.
Na hlavní nádraží také dorazila má spolureportérka Eliška - Lis, která přijela poněkud špinavá. I zde povodně a přílišný déšť napáchal škody! Lis při cestě na autobus, respektive jeho dobíhání, uklouzla do bláta.
Do ústí jsme jeli osobním vlakem směřujícím do Mostu. Rychlíky i EC měli až hodinová zpoždění. Vystoupili jsme inteligentně na hlavním ústeckém nádraží. Podchod byl z obou stran zabarikádován a pak nám bylo řečeno, že musíme zpět do osobáku a jet na Západní nádraží. Běželi jsme a naštěstí to stihli. Na Západním nádraží na nás čekali naše drahé polovičky. Okamžitě jsme běželi na vlak směr Střekov.
V ústí byly uzavřené oba mosty, takže jediná možnost, jak se dostat na Střekov, byla zdejší kyvadlová doprava - vlak, který si jezdí přes most sem a tam s platným jízdním řádem. Ovšem tento vlak si jezdil v kolik chtěl :D Připadalo mi to, jako kdybych byla deportována do Osvětimi nebo Terezína spolu s dalšími mými židovskými soudruhy. Opravdu - dlouhý vlak nacpaný spoustou lidí. Ještě to mělo ty dvojité roztahovací dveře, takže to byl dokonalý židovský deport :D
Cesta zpět ze Střekova byla psychicky náročná. Čekali jsme na náš Osvětimský deport víc jak půl hodiny a pak jsem na západním nádraží čekala na můj zpožděný osobní vlak. No autobus u mě v Děčíně jsem nestihla. Běžela jsem jak pominutá na zastávku. To stíhám!!!! A už byla zaplavená pošta! Jílovák se vylil všude kolem. Na zastávce zeleně svítil papír s nápisem - zastávka přesunuta do ulice Prokopa holého. Jak trdlo běžím na zastávku Prokopa holého. Autobus mi ujel před nosem.

Dnes jsem opět vyrazila do ulic tentokrát děčínských. Voda od včerejšího večera stoupla natolik, že už byla

zaplavená i má škola, kino Sněžník, Lidl vytopmarket a Tesco s Albertem jsou zavřené. Jediný zdroj obživy tu je deBilla. Byla jsem se poohlédnout po okolí. Zatopené je místní romské(dříve dětské) hřiště a parkoviště dopravního podniku, kde se trojice nadšených pubertálních slečen rozhodla užít si dnešního sluníčka. S nafukovacím lehátkem se vydali pokořit parkovištní jezero! Náš děčínský akvapark však nezdolaly a slečny byly celé mokré. To je neodradilo a dál se cachtali ve vodě plné bakterií z Labe, kanálů a dalších nelibých zdrojů. Nafotila jsem plno fotek. Tímto můj stručný report končí a já se s vámi loučím!
Reportérka Yuki na vaší straně!!

FOTO DĚČÍN - 5. 6. 2013 DOPOLEDNE