Olia - novinka v barvení nebo propadák?

Po dlouhém rozmýšlení jsem se rozhodla zkusit barvu na vlasy Olia od Garnier. Od barvení uplynulo víc jak 14dní, takže ji jdu zhodnotit muhahahaha!

Olia má opravdu nádhernou reklamu. Jedna z nejhezčích, jakou jsem na barvy viděla. Výrobci slibují

zlepšení kvality vlasů, intenzivní odstíny a nádhernou vůni. Sami víte, jak reklamy mnohdy lžou.
Co vás krom reklamy zaujme, je hezké balení. Co je ale uvnitř? Krabička obsahuje 60g oxidačního činidla, 60g barvicího krému, lahvičku se 40ml kondicionéru pro hebkost a lesk, návod a rukavice.
Rukavice
Hned když jsem je uviděla, mě zarazila barva. Černé jsem neviděla. Navíc jsou z velmi příjemného materiálu a nepropouští barvu. Často se mi stávalo, že se tak barvím a mám modré ruce.

Poté co jsem rozmíchala barvu, mě nadchla nádherná vůně. Ano, barva opravdu voní! Při barvení mě tedy nic neštípalo do očí ani do nosu a bylo to příjemné. Konzistence je řidší a taková olejová, takže se směska snadno nanáší a roztírá. 
Jeden balíček za 160,- mi zbyl téměř na celou hlavu. 
Samozřejmě mi káplo něco na ramena, ale šlo to snadno smýt i obyčejným odličovačem.
Po umytí a vysušení mě překvapila hebkost mých vlasů. Normálně mám "koňské žíně", které se nedají rozčesat. Přírodně mám tmavě hnědé vlasy, skoro do černa, hodně cuchavé. Teď se dají snadno rozčesat bez použití další vlasové kosmetiky. 
Uplynulo přes 14dní od barvení. Vlasy mám stále hebké, necuchavé a barva vypadá, jako čerstvá. Neváhala jsem a jakmile byla Olia ve slevě, koupila jsem si další balení, ať ji mám po ruce, až se barva vymyje. 
Teď shrnutí...
Zápory
- vysoká cena
- málo odstínů červené (já ji ale nepotřebuji)
- červená neodpovídá odstínu jako na krabičce (ale to jsem jen četla)
negativa se mi u ní hledají špatně...

Klady
- velké množství
- intenzivní odstín
- zlepšení kvality vlasů
- nevymývá se tolik, jako ostatní barvy
- voní i barvící emulze jako taková
- nepálí na pokožce, při vdechnutí nedráždí dutiny
- snadné barvení díky olejové konzistenci
a dá se toho najít i víc. Sečteno, podtrženo Olia splnila má očekávání, i předčila a výrobce dodržel, co slíbil v reklamě XD Vřele ji doporučuji každému, kdo trpí na padání a lámání vlasů jako já!

Takto vypadají mé vlasy dnes - po více než 14ti dnech
od obarvení. U mě se barva hodně vymývá a
už po necelém týdnu jsou v barvě hnědé
odlesky...

19) Yuki's diary - RHS box opening, nová DDR

Tento článek bude zvláštní, jiný než ostatní. Bude hned o 3 věcech. 1. dloouhé zamyšlení, které tady radši ani nebudu psát celé. 2. domů dorazily RHS a 3. pár dní před RHS dorazila i nová dokonalá DDR.
Po cca 10 dnech mi konečně domů dorazily mé vysněné bílé RHS značky MONTREAL. Musím poděkovat Pet (Pierrette), bez které by jsem je neměla. Je to velmi milá slečna. RHSky mi objednala a hezky mě o všem informovala. 

Než začnu s kratičkým článkem o RHS, něco mi vrtá v hlavě. Na asku (všichni určitě znáte tu zvláštní věc XD) mi někdo napsal, že od doby co se mi líbí lolita jsem se změnila. Podle smajlíku jsem usoudila, že si daná osoba myslí k horšímu... Bylo mi to a stále je celkem líto. Mě to ani tak nepřijde, že by to bylo kvůli lolitě. Ano, nosím sweet(styl který nenávidím), růžovou, ale to jen proto, že když jsem ji jednou měla, mi někdo řekl, že jsem roztomilá. Začala jsem nosit sweet abych se svému příteli zdála roztomilá. Celkem zvláštní. Upřímně mám radši gothic. V čem bych se mohla změnit... no možná působím sebevědomě, někdy až nafoukaně (ani se mi to nelíbí), protože za tou Yuki, kterou někteří vidí jako namyšlenou husu (nevím, jestli mě tak někdo vidí :D doufám, že ne) se skrývá děvče bez kousku sebedůvěry. Trochu sebevědomí mám jen díky mému příteli a dvěma slečnám, které jsem poznala v 6. třídě, vlastně v prvním ročníku víceletého gymnázia. Ony mi dodaly sebedůvěru a odvahu. Podle nich jsem se změnila k lepšímu, protože už nejsem ta ustrašená Verča. Bez nich bych se dál stranila ostatních a jen čekala, až si mě někdo sám všimne a bude se se mnou kamarádit. I když někdy to na mě přijde zas a zase jen koukám jestli si mě někdo nevšimne, abych se nevtírala (viz má současná třída na střední)...

Teď konečně k té veselejší věci! Moje RHS procestovali svět. Letěli dokonce letadlem, takže jsou o několik

levelů v cestování výš, než já XD. Přiletěli z Honkongu v číně. Na krabici s sebou přivezli pět nádherných ptačích známek z číny a dvě nálepky "airmail". Z těch nálepek jsem byla unešená, protože to je můj první balíček z ciziny. Ještě větší radost mám z toho, že jsem si na botičky sama poctivě vydělala :3. Hned druhý den jsem je ozkoušela při cestě do města. Chodí se v nich velmi dobře. Platforma vypadá vražedně, ale přitom chození v nich není nijak náročné. Pozor dávejte jen na malé kluzké šišky ze stromů :D na jedné se mi podařilo hezky smeknout. Zkoušela jsem v RHSkách i běhat a je to snazší, než s normálními botami. Jakoby vás to při dopadu na zem nadnáší nebo jak to popsat. Je to prostě zvláštní pocit. 
Teď mi leží na poličce v mém pokoji vedle ostatních lolitích bot. 

Hihihi nádherný balíček se spoustou známek

hmm copak tu máme? Čápa, ledňáčka a ty dva nevím :D
ale jsou mi povědomí...

Přicestovali z daleka!

A takhle v té krabici čekaly na vysvobození

_________________________________________________________________________________
Na aukru nějaký "blázen" prodával novou DDR extreme dance pad (hodně kvalitní ddr) za 399,- včetně poštovného. Původní cena této podložky je od nějakých 950,- nejlevnější do 1700,- za tu nejdražší. Neváhala jsem a hned do aukce přihodila. Naštěstí se nikdo kromě mě do aukce nepřidal a tak byla za tuto pohádkovou cenu moje. Od kamaráda (spíše švagra XD - v naší imaginární rodině... to nepochopíte :D ) jsem si na exterňáku přinesla domů 20GB písniček. Hraji v programu Everstep, žádná Stepmania ani nic podobného. Zůstávám věrná klasice, jež máme v domě dětí (několikrát do roka tam pořádáme anime akce). Vydržela jsem na ní poskakovat 3 dny, zlepšila jsem se o 2 úrovně a pak si přišel stěžovat soused! Byla jsem u babičky a pod ní bydlí jeden nepříjemný chlap. Kvůli němu jsem na DDR nesměla ani sáhnout...
Dneska jsem si ji přestěhovala domů a moje máma se diví, jak mu to mohlo vadit. Že to mé hopkání ani není téměř slyšet. Takže to vypadá, že doma mám Everstep povolený....

Zanedlouho mi snad ze zahraničí přijde dalších pár věcí. Plánuji si od Porcelain doll objednat tyto boty a z AnnaHouse koupit tuto nádhernou halenku...

22) Lolita diary - Paříž plná lolita butiků!

Dnes se mi stal nemilý incident. Ztratila se mi peněženka se všemi doklady, penězi a i cenností od přítele, kterou jsem měla moc ráda. Policie ČR s tím, jako se vším, nic nedělá a i když pán viděl, že jsem z toho byla celkem skleslá, stejně byl nepříjemný a bylo vidět, že ho tím nahlášením otravuji. Celý den jsem to oplakávala a doufala, že se mi vrátí, ale s tím nepočítám. Po příchodu domů mi velmi zlepšilo náladu psaní s Pierrette. Je tak milá, jak jsem si o ní myslela. Snad jsem ji neotravovala moc. Pak jsem zjistila, že krom Angelic Pretty je v Pařiži i Baby The Stars Shine Bright! Možná je to pro někoho stará informace, ale já jsem v tomto ohledu zaostalá a vyhledávám kamenné obchody minimálně.

Toto zjištění mi udělalo v něčem jasno. Až se znova budu rozhodovat, kam chci na svou první dovolenou (na

Ach, tolik halenek, sukní, deštníky, všechnooo

dovolené s rodiči nejezdíme a v zahraničí jsem byla jen jednou) , zvolím právě Paříž. Někdo by tam jel kvůli romantice, Eiffelově věži nebo Disney Landu, ale Yukina je loli maniak a jela by tam kvůli možnosti zakoupit oblečení bez poštovného a hlavně s možností ho vidět, osahat a podle toho taky vybírat! Ano, jsem opravdu blázen. Jelikož jsou oba butiky brandové - tudíž je oblečení na mé poměry moc drahé, moc věcí bych si tam asi nekoupila. Leda že bych začala šetřit už teď. Ale znám se a vím, že bych to utratila za jiné věci (samozřejmě lolití nebo hudební nástroje). 
Škoda, že si tam neudělá pobočku i bodyline, ti naši lolití vietnamci. Když jsem totiž sestře vysvětlovala rozdíl mezi bodylinem a brandem, tak jsem mluvila o kvalitě oblečení, potisků atd... Ale padlo slovo i k ceně. BTSSB a AP jsem přirovnala ke značkovému obchodu ROXY, zatím co Bodyline jsou něco jako naši oblíbení levní vietnamci. Pochopila to pak velmi dobře. I když bych si oblečení od Roxy nikdy nekoupila, od AP nebo BTSSB moc ráda. Mají nádherné potisky, které jiná značka nemá. Je to originální. Nechtěla bych to proto, abych s brand lolitou byla "kůl" a in, ale jen kvůli potiskům. Ta cena hold musí být taková - návrhář potisků, šatů, výroba látek s potisky, vlastních krajek - to vše stojí moc peněz a času, takže je hold brandové oblečení drahé. 
Teď jsem si prohlížela fotografie, jak vypadají obchody uvnitř a slintám nad oblečením, které nikdy nebudu

Tolik překrásných šatů *slint*

mít - maximálně pár kousků, až budu bohatší. Hlavně v BTSSB mají spoustu oblečení, které se mi stylově moc líbí. Aaach, jak já bych tam chtěla jet, vše si vyzkoušet a spoustu toho koupit. Ta lolití úchylka je prostě nekonečná. Teď čekám na Montreal RHS. Ještě ani nepřišli a já už přemýšlím, co dalšího je na řadě v mém whislistu...

Ten deštník je nádherný

Jahůdkyyy :3

Rozkošní medvídci

Šatičky hezky na figurínách..

18) Yuki's diary - Premiéra zámeckých nočních prohlídek!

Tak to dnes konečně přišlo. Dodělávala jsem poslední úpravy, přišívala co se dalo a těšila se.
Upřímně, do práce jsem odpoledne přišla s v celku špatnou náladou. Už od rána mě prudil bratranec, takže se žádný zasloužený odpočinek nekonal. Došla mi pak trpělivost a nervy a vypravila jsem se na zámek s obrovskou nechutí a vyčerpáním.

Sice to tady bylo už z části "vyžraný", ale představte si, kolik tam toho bylo O.O

Při přišívání límce pruskému králi se mi povedlo projet jehlou skrz prst. Opravdu to

není nic příjemného. Téměř celý den jsem trpěla žízní a hladem. Vše ale proběhlo výborně. Už jen kvůli kritiky mého otce. Je to velmi nároční člověk, ale když mi volal, řekl, že to byla paráda a moc se mu to líbilo. Tak jsem byla sice hladová, ale šťastná, že se to úsilí vyplatilo. Pak jsem byla ještě víc šťastná za roli děvečky v konírně. Sice jsem nic moc roli neměla, ale tím dřív jsem se dostala k táců s jídlem, které je třeba po poslední prohlídce samozřejmě všechno sníst. Aby se nezkazilo. Takže jsme se s Adél nakýblovali k tácům s jídlem a cpali se k prasknutí. Ano, byla to tvrdá práce, ale stálo to za to a ničeho nelituji! Teď si představte, že příští pátek mě takové hody čekají zas a dvakrát ještě v září! Panečku já se mám. Posuďte podle fotek, jakou hostinu jsme měli.

Na první pohled výtečná makrela, ale...

Po odkrytí kůžičky je poněkud kostnatá XD
 Někdo si s tím dal záležet

Vildovi asi pohoštění šmakuje 

Adél a mně také velmi chutnalo XD (to je zase ksicht)

A teď mám na Vás prosbu. Zapojila jsem se do foto soutěže Black Cat. Nikdy jsem nic nevyhrála, ale napadlo mě to zkusit. Prosím, dejte like k této fotografii... Moc děkuji :3
http://www.facebook.com/photo.php?fbid=505807346167164&set=a.113289845418918.20514.113286505419252&type=1&theater

17) Yuki's diary - Růžičková sukýnka

Už od rána jsem na nohou a na odpočinek nebyl téměř čas. Dát na sukni poloelastický pas nebyla dobrá volba a tak jsem to změnila na zip a knoflík. Vypadá lépe než předtím. Poté, co jsem ji dodělala, jsem se pustila do druhé sukně. Konečně - z té růžičkové látky z Kamenice. Jenže v pět hodin mě čekala generálka nočních prohlídek na zámku a tak začal ten kolotoč, kdy se člověk ani na chvilku nezastaví.

Detail na knoflíček u hnědé sukně

Sukýnku jsem došila jen tak tak. Nestihla jsem se najíst, pila jsem minimálně a ruce se mi klepaly únavou.

Chtěla jsem ještě dojít na poštu zaplatit své RHS, ale už jsem to nestihla. Tak zítra no...
Tato má nová kráska má zapínání na zip. Dokonce ji přetáhnu přes svou kombain prdel, co má obvod přes 90cm, takže přes hlavu se přetáhne jedna báseň. Speciálně pro tuto sukénku jsem vybrala i hezoučký knoflíček a starorůžovou kraječku. Je k ní i malá mašlička do vlasů a velká odnímatelná mašle. Můžete si ji připnout na sukni, halenku a nebo dát na čelenku. Jak jen chcete.
Teď druhá část tohoto náročného dne - běžela jsem na autobus a jela na zámek. Cestou jsem si ještě v bille koupila povidlový koláč. Bohužel jsem se do něj nestihla ani zakousnout. Začala zkouška v kostýmech na noční prohlídky. Dnes to bylo obzvlášť zajímavé. Byla u toho paní ředitelka a zástupce ředitelky. V jedné části jako služebná chodím na nádvoří. Je

nás tam v celku dost a všichni chodíme s lucernami. No prostě zmatek na nádvoří. Vyfasovala jsem jedinou veelikánskou lucernu, těžkou jak nevím co a s ní jsem tam cupitala sem a tam. No, celkem dost mě boleli ruce a musela jsem si tu lucernu přendavat skoro každé 2 minuty. Pak přišla na řadu část, kdy jsou lidé v zámku a má se z nádvoří ozvat výbuch. Okna se mají rozletět od sebe - z venčí do toho bouchnou kluci. My, služebné, jsme čekali, až se ozve výbuch a přijde naše scéna. Výbuch se ozval a s ním i zvuk roztříštěného skla. Řekla jsem - " Jéé Miloš to vytůnil. Ale zní to realisticky. Jako by se tam vážně něco rozbilo!" Chvilku po tom přiběhl zástupce ředitelky, pan Šuman, celý potrhaný smíchy - "My jsme vysklili okna hahahahaha!!" Ano, jedno okno se otevřelo malinko jinak a sklo vyletělo ven. Jsem zvědavá, jestli se to do zítra opraví. 
Teď zpět k sukýnkám. Obě - hnědá i růžová jsou na prodej 

Růžová má míry

pas 68cm
délka 55cm













Hnědá

pas 67cm
délka 53cm

16) Yuki's diary - První sukně, co snad poputuje ven

Dnes se mi vážně poštěstilo! Šla jsem dokončit na zámek nějakou práci a pak jsem měla za úkol dojít babičce nakoupit. Pak bylo v plánu jít domů a ušít sukni nebo šaty z té růžičkové látky z Kamenice. Plány se ale maličko změnily. Dostala jsem totiž dnes nečekaně dřív výplatu! Takže jsem přikoupila další květovanou látku, krajku, zip, knoflíčky a bílou niť, protože mi už zase pomalu dochází. Ale to nejlepčejší nejúžasnější - dnes jsem si objednala své vysněné bílé RHS.

Mám pořád nutkání si nechat to, co vznikne z té látky s růžičkami, ale asi budu hodná a dám tu

přenádhernou látku světu. První tedy šla na řadu krémová classic látka, která je možná více classic než ta z Kamenice. Nevím na co jsem v tu chvíli myslela. Chtěla jsem ji udělat na zip a koupila jsem k ní hezounký dřevěný knoflík. Z nějakého důvodu jsem udělala poloelastický pas v domnění, že tam udělám zip. Snad poprvé se mi nepovedla sukně tak, jak jsem chtěla. Vizuálně vypadá hezky. Je na ní pár chybiček, ale nejsem dokonalá švadlena a vše šiji na sobě, takže dokud nebudu mít krejčovskou pannu, nebude nic dokonale dokonalé XD. Zkrátka jsem měla ten proužek látky na poloelastický pas udělat delší. Přetáhnu to přes prsa tak tak a knoflíček ani zip jsem nakonec nevyužila. Tak bude na knoflíček ta druhá no...
Materiál byl drahý a jsem perfekcionista, takže i když se sukýnka někomu líbí, já bych na ní vychytala

chybičky mého šicího stroje. 
Pár informací
Délka v pase - 65-67cm. Možná by snesla i víc
Nejvíce záleží na obvodu hrudníku - maximum je 90cm
Délka sukně je 53 - 54cm
Mašle je odepínatelná, takže ji lze použít i jako mašli na čelenku
Cena je 400,- bez poštovného. Cena by měla být vyšší, ale jak jsem již psala - jsem perfekcionista a tak i kvůli těm téměř neviditelným chybičkám dávám cenu nižší.

No a na co se těšit příště? Zítra se pustím do sukně nebo šatů z té růžičkové látky. Máte se na co těšit!
A možná ji prodám, ale za vyšší cenu, protože její odchod budu oplakávat T-T

¨

A toto JSOU MÉ BUDOUCÍ RHS MUHAHAHAHA (miluju je už teď T-T)

15) Yuki's diary - Ráj pro každou švadlenku

Nestyďte se napsat svůj názor, postřeh, cokoliv. Budu moc ráda ^__^

Za švadlenu se sice nepovažuji, ale skutečně jsem dnes byla v mém ráji! Můj nadřízený v práci mě s sebou vzal do jednoho obchůdku s látkami v České Kamenici, kam jsme jeli vyřídit pár věcí a vyzvednout nějaké kostýmy na Noční prohlídky na Zámku - tímto Vás na ně srdečně zvu! 

To je jen část z výběru tištěných bavln! Jaká to pastva pro oči...

Krámek paní Mervinské jistě nepřehlédnete. Nachází se na takovém náměstíčku v České Kamenici v ulici Sládkova 749.  Už z venčí vypadá zvláštně, starožitně, úchvatně. Jakmile vejdete dovnitř, jste v úplně jiném světě a ještě navíc vás přivítá usměvavá milá dáma. Její krámek je v celku veliký. Najdete tam místnůstku,

kde je třeba jen pletací vlna nebo spousta polštářků, starodávné noční košile, zástěry ale to nejhezčí - plno a plno tištěných i netištěných bavln a spousta bavlněné kajky. Můžete si prohlížet cokoliv chcete. Paní Mervinská jen sedí za pultem a čeká až jí donesete, co jste si vybrali. Je ochotná se vším poradit a je moc milá. Dokonce mě nechala jít i za pult ať si sama prohlédnu bavlněné krajky, které se mi líbí. Pobízela ať se nestydím a vše si hezky prohlédnu. Nečekala, že bych si něco koupila. Přeci jen jsem byla taková pomoc mému nadřízenému. S prázdnou jsem ale odtamtud nechtěla odejít. Pečlivě jsem vybírala. Zaujala mě jedna bavlna s proužky a růžemi. Byly dvě verze - růžovo žlutá a růžovo zelená. První varianta vyhrála a teď jí mám doma krásné dva metry. Asi sukni z této látky prodám. Měl by jste někdo o ni zájem? Ale i přemýšlím, že si ji nechám. Moc se mi ta látka líbí. Určitě se do obchodu s látkami v České Kamenici brzy vrátím a utratím tam svoji výplatu! 

Stuhyyyy

Další stuhy

Jednobarevné bavlny. Asi šíře 240 - 280cm

Sovičky, ovečky, kočičky a noty měli takyy

Spousta vlny!

Prýmky, madeiry, střapce

Další látkaaa

Detail mé látky na sukni

Dávají to v takových to igelitkách! :3

14) Yuki's diary - Pár stručných novinek z prázdnin

Nestyďte se a komentujte ^__^ odpovím hned, jakmile budu moct!

Na zámku se schyluje k nočním prohlídkám a tak je zkoušení v plném proudu. Bohužel pro mě se rozkřiklo, že umím šít a tak mám na starosti opravu historických kostýmů. Moc mě to baví, ale mám pak méně času a je to celkem vyčerpávající. Musím si ale jedno přiznat - je to pro mě opravdu obrovská čest. Jakožto lolita vlastně dávám do pořádku věci podobné mým, takže vše zašívám, přišívám a čistím s péčí.

Práce průvodce je také velmi vyčerpávající. Když máte skupinku turistů, kde vás nikdo neposlouchá a zaplatili si prohlídku jen proto, aby se schovali do chládku na zámku nebo aby zabili čas, je to náročnější ještě víc. Nevíte totiž ke komu mluvit a nikdo nespolupracuje. Mě se tohle naštěstí nestalo. Sice párkrát někteří na začátku prohlídky znuděně vypadali, ale postupně, jak jsem je aktivně zapojovala, je myslím mé vyprávění o Thunech začalo bavit. Každou prohlídku dělám s tím, že jsou turisté aktivně zapojeni, aby se nenudili a taky si z té historie nebo spíše osudu těch lidí zapamatovali. Zatím se každou prohlídku hodně lidí zapojovalo, takže jsem ráda.
Jednou mi tam přišel jeden starší pán a snad kvůli každé hlouposti do mě pořád ryl. Pokoušel se mě třeba

přesvědčit, že daný obraz je padělek, protože je na plátně škrábnutí a že je starší než já, takže to musí vědět lépe. Těmito typy turistů se nesmím nechat rozhodit a stále se usmívat i při tom dohadování s ním, aby mi návštěvníky nekrmil nesmysly. I přes takovéto zjevy mě práce průvodce nesmírně baví.
Své nové květované šaty jsem hned ozkoušela mezi lidi - do práce. Všichni mi je moc chválili. Velmi mě to potěšilo. Když jsem měla po devíti hodinách delší pauzu, šla jsem se projít do Jižních zahrad. Jsou udělány na způsob anglického parku, takže jsou opravdu nádherné. Poté přišla má kamarádka Adél a šli jsme pomáhat trhat lístky na letní kino, které je až do 8. srpna na hlavním nádvoří. Promítali film Velký Gatsby. Upřímně mě velmi zklamal - hlavně hudba, která se absolutně nehodila. Ve 20. století nemá elektro, dubstep a podobně co dělat...
Jeden můj nadřízený, co má na starosti noční prohlídku a pověřil mě opravou kostýmů, mě zítra vezme do České Kamenice. Jede tam do jednoho velkého obchodu s látkami a zeptal se, zda nechci také jet, že bych to určitě ocenila. To se ví, že ano a nabídku jsem neodmítla. Určitě neodjedu s prázdnou!
Pro dnešek jsem toho napsala až až :D těšte se na článek o mých zážitcích z České Kamenice!