38) Yuki's diary - Objevení dosud nepoznaného

Zdravím Vás! ^__^
V tomto předvánočním období tu mé články stále přibývají. Je plno akcí a také před Vánoci pořád něco kutím. Už mám všechny Vánoční dárky s výjimkou mého táty a přítele...
Asi si budete říkat, že jsem naprosto blbá, ale až včera jsem objevila tajemství ketlování O.o
Do teď jsem si myslela, že je to něco speciálního. Nedalo mi to a paní v bižuterii jsem se při nákupu perliček zeptala, jak se to dělá (nevěděla jsem, že je to ketlování) a ukázala jí to na nějakém náhrdelníku pro představu. Doma jsem měla stuhu. Co mě asi tak napadlo kutit?

Nerada to píšu, ale je to vlastně i důvod, proč jsem se pustila do tvoření všehocos. Posledních pár měsíců na tom nejsem psychicky nejlépe a vyrábění mě uklidňuje. Našla jsem ve švadlence dvě kamejová lůžka a už mám spoustu nápadů, co s nimi udělám *__* Jen musím našetřit na Fimo liquid... není to zrovna levná záležitost, tedy alespoň ne v našem papírnictví.

Dnes jsem měla štěstí. Ve škole nás bylo poskrovnu. Z naší zdravotnické půlky jen 4 a

z toho 3 šli do Benešova na ZŠ předvádět první pomoc, takže na ošetřovatelství zůstal jeden člověk, já. Paní zástupkyně ale zařídila, že ošetřovatelství odpadlo a já mohla jít domu už v půl jedné.
Po škole jsem se zastavila ve švadlence pro stuhy, v bižuterce pro perličky, spoustu ketlovacích jehel a šupejdila si to domů.
Jeden balíček jsem kupovala už včera a svůj první výtvor věnovala Lin k narozeninám.
Udělala jsem ze stuhy mašličku, neměla jsem dost perliček na náhrdelník a u náramku mě nic nenapadalo. Stejně náramky nenosím (pár jich mám, asi 4 a jediné které nosím, jsou z bavlnek) 
Vyrobila jsem druhou mašličku. V té chvíli jsem si vzpomněla na Silviiny a Domiiny double clipy. Jsou nádherné (odkaz zde)
Hrozně moc mě bavilo a stále baví vyrábět tyhle vlasové blbůstky :3

Jen se cítím špatně, že jsem vytvořila nápad někoho jiného, ale když je to jen pro mě a nebo jako dárek pro někoho, tak černé to snad není ^__^

Už mám pro sebe 3 a ještě jsem neskončila. Jen mi zase došli ketlovačky...

Btw: Už jsou fotky z Pražského srazu ^__^ Je to můj osobní blog, tak si ho snad můžu dovolit zaspamovat svými fotkami XD

Ta srdíčka byl Taurwenin nápad... Ani ho pořádně neumím O.o :D

Všem třem to taaak moc slušelo *__*

A na závěr jedna s Ketmarou XD

37) Yuki's diary - Pražský Vánoční sraz aneb děčínský balík jede do Prahy

V Sobotu se konal již 6. ročník Vánočního srazu v Praze. Z nějakého důvodu se tam rozhodla jet i má líná a strašpytlí maličkost...

Sobotní ráno 7, 55
Nařídila jsem si budíček na 7, 55, protože se musím ještě pět minut převalovat a přemlouvat se ke vstávání.
Pak jsem se až do 8, 45 zkrášlovala, oblékala a tak dále. Snídat jsem bohužel nestihla. V 8, 50 (5 minut před příjezdem autobusu) mi došlo, že legitka na autobus leží v kapse u druhého kabátu. Od babičky už bych se domů vrátit nestihla... Nezbylo mi nic jiného, než popadnout pár drobných a autobus si zaplatit.


9, 24 
Rychlík číslo X vyjíždí z děčínského hlavního nádraží směr Praha. Cestou si malá Yukina uvědomila, že ztratila svou oblíbenou placku. Nebyla bych to já, aby se mi nestalo krom průkazky něco nemilého. 
Cesta byla dlouhá a nudná. Neměla jsem sluchátka a jediné, co mi zbylo, je kochání se krajinou a poslouchání hádajících se Němců XD

10, 56
Příjezd na nádraží Holešovice
Tady na mě měla čekat Etsu. Nebyla tu.. Oběhla jsem Holešovické nádraží, ale nikde jsem ji nenašla. Musím být v klidu...žádná panika. Po více jak pětiminutovém čekání panika nastala. Vzala jsem do ruky mobil a volala svému příteli aby mi sehnal číslo na Etsu. V tom se má zachránkyně objevila! Dan se tedy ani nemusel namáhat a já mohla být klidná. Děkuji Etsu :D
Z nádraží jsme šli koupit lístek a tramvají jeli na slibovaný mini výlet. Etsu mi slíbila, že mě vezme do Flextexu. Moc se mi tam líbilo! Je to veliký a úžasný obchod. Poprvé jedu pražskou tramvají, poprvé jsem ve flextexu a hned tam potkám.... počkejte si :D RIWUUUUUUUUUU!!! Hypnotizovala jsem ji pohledem. Je tak nádherná *__* a poradila nám s Etsu internetový obchůdek s různými blbůstkami pro šití.

12 hodina a nějaká ta minutka
Dobelhali jsme se do kavárny Knoflík. Cestování metrem byl pro takového "vesnického balíka" jako já celkem zážitek. Ne že bych pocházela z vesnice, ale nenavštěvuji taková velkoměsta, takže jsem z každé blbůstky měla vánoce.
V kavárně už bylo spoustu lolitek. Maličko jsem se bála, že budu sama, ale Etsu se lepila na mě a já s radostí na ní, takže jsme ani jedna nebyla sama. Zanedlouho přišla Scatty. Jakmile nás uviděla, v jejích očích se objevila jiskra a běžela k nám. Stejně jako my, byla ráda ze známých tváří.
V levé části kavárny meli různé značky rozložený svůj maličký obchůdek. Zaujalo mě

Mnou zkrášlené toustíky XD

tolik věcí! Slíbila jsem si, že budu šetřit >__< ale nešlo odolat...
Poté, co se všichni občerstvili a poklábosili, se začalo něco dít. První byla na programu seznamovací hra. Docela, docela dost mě to zaskočilo... Moc se stydím, když si mám stoupnout a něco o sobě říkat >__< Přežila jsem to. Následovalo pár hudebních vystoupení a také byl před kavárnou takový improvizovaný fotokoutek. Nebudu popisovat celý program. Bylo by to na dlouho.
Moc mě potěšilo, že si se mnou přišly popovídat Jam a Taurwen. Jsou to obě milé a sympatické slečny. 
Ketmara od našeho posledního a zároveň prvního setkání otočila o 180 stupňů. Starala se o všechny, byla milá a usměvavá, takhle se mi líbila :3 Její energie a nadšení mi vymazalo vzpomínky na nepříjemné raní události. 
Potěšil mě Ketmařin dáreček. Dostala jsem nádherný náhrdelník s klavírem a houslemi. Housle jsem sháněla k mým houslovým šatům, takže jsem z toho měla a pořád mám ohromnou radost. Na druhou stranu jsem se cítila špatně, že pro Ketmaru nic nemám...

Okolo sedmé večerní mě Etsu se Scatty doprovodily na nádraží. Vlak jsem málem nestihla. Byl přeplněný a třičtvrtě cesty jsem seděla na schodech...
Domů jsem dorazila v pořádku a ráno po tom (neděle) jsem zase vstávala brzy, protože jsem musela do práce >__< odkud jsem chytla pěknou rýmu a kašlíček...

Ketmaro, děkuji ti za báječný sraz! ^__^

Už se těším na Olomoucký sraz koncem ledna, ale ještě víc na Terezčin teplický, který se bude konat 22. 12. Doma je přeci doma :3

Omlouvám se, že tu nejsou fotky. Nějak jsem krom toustíku nefotila. Ketmařin report ze srazu si můžete přečíst zde ^__^

36) Yuki's diary - Christmas cookie

Zdravím, všem přeji hezký čtvrteční večer! 

Vánoce se blíží a já lajdák jsem nenapekla žádné cukroví. Moje maminečka se do toho nějak zvlášť nehrne, takže jsem si pro dnešek kuchyni zabrala já >:D

Jak už jsem říkala, moje máti nepeče cukroví, tedy alespoň ne nějaké speciální. Vždycky udělá pár rohlíčků a linecké. Linecké mám moc ráda, jenže to dělá pozdě. Do vánoc nezměkne a to, co zbude, sníme vždycky už změklé až na silvestr. Honí nás se sestrou mlsná, takže vyzobeme i to tvrdé.

Nikdy mi ale nenapekla perníčky. Vždycky jsem je spolužákům záviděla. Loni došlo k rozhodnutí, že je zbytečné mámu přesvědčovat, aby udělala perníčky, proto jsem se do nich pustila sama.

Měli jsme ještě plynovou troubu, takže hlídat je bylo celkem náročné :D

Letos se moc povedly (tedy alespoň chuťově). Díky horkovzdušné troubě, která má letos na cukroví premiéru, jsou hezky upečené a nejsou ani trošku spálené. Zkoušela jsem do malé části těsta přidat rum (donutil mě mámy přítel :D ) a vznikly tak moc dobré rumové perníčky. 

Nemám je nazdobené, zatím jsou v krabici a čekají na druhou várku a na to, až si má mladší sestra udělá čas a pomůže mi se zdobením. Pak sem dám fotky a samozřejmě recept! :3 

Krom perníčků jsem si vyrobila i mašli do vlasů na sobotní sraz. Opět to říkám, moc se těším, ale zároveň i bojím. Přeci jen jdu do neznámého teritoria :D

___________________________________________________________________

Hi, Christmas is coming, so today I baked a gingerbreads for the Christmas. We have an electrical oven, it's more comfortable than baking in the gass oven. 

My mother doesn't make a lots of kinds of christmas cookies, but I really love the gingerbreads. I must bake it myself or with my sister. She loves the gingerbreads too ^__^

They are good this year. om nom nom :D but they aren't finish yet. 

I will take some photos of the gingerbreads soon. :)

Next thing is my handmade head bow for lolita meeting this Saturday :3 The prettiest head bow in my closet :D

And it's all, bye :3

35) Yuki's diary - Vánoční koncert

Tento víkend se koná vánoční sraz v Praze :3 Konečně mám našetřeno na vlak. O tom ale tento článek nebude...
Dnes jsem měla jít ze školy o hodinu dříve, abych stihla zvukovou zkoušku v divadle. Poslední hodinu bylo ošetřovatelství a píchali jsme injekce, takže jsem tam tu hodinu musela zůstat. Tohle přeci nešlo zameškat. Moc jsem se na to těšila.
Po škole jsem rychle pádila domů se naobědvat, poté se oblékla a utíkala do divadla. Zvukovou zkoušku jsem stihla. Následně na to přišlo hodinu a půl dlouhé čekání, než začne koncert. Účinkovala jsem jako flétnistka v celkem dvou vystoupeních. 
První - Bílé Vánoce (paradoxně v černých šatech :D ) se skupinkou maličkých dětí hrajících na zobcové flétničky. Jaksi jsem tam mezi nimi trčela jako maják... Všechny ty dětičky měli ve vlasech nádhernou vločku (samozřejmě ji měli ve vlasech dívky, chlapci ji měli připnutou na košili) Byl to nápad mé paní učitelka a hned mi taky jednu dala do vlasů. 
Je to celkem legrační, jelikož je má přezdívka Yuki (sníh). 
Mého druhého a zároveň posledního vystoupení koncertního podvečera se ujal Junior Jazz Band. Ze všech těch dětských vystoupení vždycky hrajeme poslední, protože to nejlepší je na konec :D
Nee, jen žertuji. Ale na rozdíl od ostatních vystoupení (koledy, lidové písničky, sbory) náš jazz vždycky probudí celé divadlo.
Celkem mě zklamali mí bývalí spolužáci z Gymnázia, kam jsem chodila ještě před rokem a půl. Najednou nejsem na gymplu (nechtěla jsem odmaturovat a neumět nic, takže po dokončení 4. třídy víceletého gymnázia jsem šla na Střední zdravotnickou školu) a tito tři nejmenovaní spolužáci (o kterých jsem tedy vždycky věděla, že nejsou jedni z těch skromnějších) na mě koukali jako na hmyz. Jako bych byla něco horšího než oni. Vážně, takové elitářství je hnus...

Bohužel nemám žádnou fotku mého outfitu, alespoň jsem ho tedy sestavila. Pak mám ještě fotku té vločky ve vlasech ^__^
__________________________________________________________________
Kvůli kamarádce jsem se rozhodla napsat i nějaký stručný miničláneček i v angličtině :D prosím neukamenujte mě. Vím, že není nejlepší...

Hi Lili, I would like to write there more and more articles in english for you :) because you don't understand the czech language :DToday I had a musical concert in Theatre. I was there with my orchestra called Junior Jazz Band, so we are play jazz music.
For today I choosed my handmade Violin Symphony JSK. My teacher gave me a snowflake. It's funny :D my nickname is Yuki ( snow ) and I had the snowflake in my hair. The concert was fine and I had a lot of ovation for my dress :3

Růžová zahrada

Konečně mám od Ketmary pár fotek z Růžové zahrady, kde nás (Severočeské lolitky) přijela vyfotit až do mého domovského městečka (Děčín). Ty fotky jsou tak nádherné, že je sem prostě musím dát. Je to přeci jen můj blog, tak malý spam snad nevadí XD

S Terezkou Saki, moc ji obdivuji, líbí se mi její styl (nejel lolita) a mám ji moc ráda ^__^

Má nee san Lin . Vážně jí to slušelo! Jenže jí to nevysvětlím XD

34) Yuki's diary - Violin Symphony JSK, denní rekapitulace

Zrealizovala jsem další z mých návrhů a to Violin Symphony JSK. 
Dnes mám opravdu dobrou náladu a nafotila jsem i spoustu fotek, tak se pohodlně usaďte a pusťte se do prohlížení a čtení ^__^

Začalo to jako dobrý nápad. Z gosu rori jsem narýsovala střih a říkala si, jak bude na VS JSK super. No.. nebyl a dopadlo to špatně. Ty "šaty" mám teď jako látku na mašličky a tak..
Nezbylo mi tedy nic jiného, než použít ten můj původní střih. Něco jsem na něm ale pozměnila. Kdybych sukni normálně nařasila, nevynikly by struny, takže jsem dalo by se říci okopírovala styl, jakým je ušita má AP jahůdková sukně. Povedlo se. Dál budu přidávat komentář k fotkám :)

TENHLE STŘIH BYL ZMUCHLÁN A SKONČIL V KOŠI!!

nuže, tady máme "kostru" budoucích šatů

Ten bordel je onen zmuchlaný špatný střih!

Co je to za patlaninu? No přeci struny! (můj přítel byl tímto výtvorem zděšen)

Nebojte, po odlepení lepící pásky je vše tak, jak má být

Zkouška šatů, chybí ještě malý detail

HOTOVO!! Fotka není nic moc, sestře se nechtělo mě fotit :(

Nu a teď dnešní rekapitulace. 

Mám menší potíž s matematikou. Kazí mi průměr na vysvědčení! Dnes mi ale šla, všechno jsem chápala, konečně mi to šlo a my z toho nepsali písemku!

Po dlouhé době jsem navštívila mou kadeřnici, které moc moc věřím a nechávám si stříhat ofinku jen od ní. Nikdy mi to nezkazila. Při cestě domů jsem své pačesy vyfotila a poslala příteli. Co říkáte na moje zimní ušáky? :D

Nechala jsem si zkrátit vlasy. Sice je to prý o 10cm, ale mě i ostatním to přijde jako pěkný kus! Když jsou kratší, zaexperimentovala jsem s kulmou na vlasy. K mé smůle mi prstýnky drží jen pár minut a lak si na to plácat nechci, ten mám na spodničku :D

Konečně měli v městské knihovně k zapůjčení román od Vladímíra Nabokova - Lolita. Musím ji přečíst, abych věděla o čem mluvím, když vysvětluji, že tato lolita s tou mojí nemá co dělat. Jsem na straně 63. Znechucuje mě to, ale baví číst...

To je z mé denní rekapitulace vše, ahoooooj ^__^

aneb jak se oblékám do školy, když mám náladu se oblékat

Shopping update, dopis z Francie

Přeji vám hezkou Neděli. Doufám, že se máte dobře a užíváte si nedělní odpoledne nic neděláním tak, jako já. Po nějaké době jsem se rozhodla sesbírat své věci a udělat další Shopping update. Navíc jsem dnes, po návratu od táty našla na stole dopis z Francie od mé kamarádky.

 I když mě vánoce vysávají z peněz, musím si koupit i něco pro sebe. Přeci jen mám

Ty moje myšičko :3, říká Dan. Načež odvětím -
JÁ JSEM PANDA! :D

hodně málo oblečení které nosím a zbytek mi je už malý. Dobrý je fakt, že mám pomalu více lolitího oblečení, než mainstreamového. 
Vypravila jsem se prošmejdit obchody. Potřebuji sehnat nějaký zimní kabátek a boty, plus nějaké další blbůstky na sebe. S 600,- jsem si připadala tak bohatá! Byla to ale naivní radost. Všechny zimní boty měli minimální cenu 800,- a nebo byly hnusné. Všechny kabáty měly od 700,- a výš. Boty už mám objednané k vánocům od mamky, ale kabát je zatím ve fázi "možná". 
HM mě opět nezklamalo. Objevila jsem tam cardigany mnoha barev, ale neměli mou velikost. Zkusila jsem si M. Bylo mi nezkutečně obrovské... Po dlouhém hledání jsme s přítelem našli XS, které už bylo akorát, bohužel buď ve svítivě oranžové nebo šedé barvě. Vzala jsem to šedé. Danovi se v HM líbily i takové medvědí ušáky (vím, že to jsou klapky, ale slovo ušáky mám radši :3 ) tak, jsem je taky koupila. 

Teď se vrátím k dopisu. Jsem moc šťastná, že mi Eliška poslala takové psaní. ^__^ Je to jiné, než si chatovat. Sice jsme se viděli nedávno, ale přijde mi, že už uběhla celá věčnost. Těším se, až na Vánoce přijede společně s Káťou. Ve Francii už jim sněží! Celkem závidím. Chtěla bych jí také poslat dopis, ale asi se snížím k dopisu na facebook...

Boty jež mi objednala maminka :D chci říci Ježíšek