NYC Expert Last x Rimmel Kate

Rozhodla jsem se zhodnotit dvě rozdílné rtěnky, ovšem stejného odstínu. Jednu Z nich vlastním déle, druhou jsem dnes VE SLEVĚ koupila v Rossman. 

Napadlo mě na ně udělat recenzi, protože po vyzkoušení té novější jsem zjistila, že se od sebe celkem dost liší.

Rimmel Kate

Na tuto rtěnku jsem slyšela skvělé ohlasy. Jak už cenově, tak i kvalitou předčila Kate

spoustu dražších rtěnek. Má ovšem jednu zásadní nevýhodu. Nemám s tím problém jen já. 

Bez balzámu je rtěnka nepoužitelná. AŽ MOC VYSUŠUJE RTY. Barvu má opravdu nádhernou, nemáte na rtech takové ty třpytky, co bývají hlavně v těch levnějších rtěnkách od Essence. Cenové rozmezí je od 90 do 130kč. Já ji tehdy koupila ve slevě za nějakých cca 80kč. Nikdy jsem ji na sobě neměla déle než 10minut maximálně a i za tak krátkou chvilku mi stihla dokonale vysušit rty, docela špatně se nanáší a pak má ještě tendenci se rozmazávat, mrška :D

Shrnutí 

Plus 

- příjemná vůně

- hezké balení

- pigmentace barvy

- příznivá cena ( konkrétně já bych za rtěnku víc jak 90kč nedala )

- bez třpytek

Mínus

- vysušuje

- nevydrží moc dlouho

- hůř se nanáší

- rozmazává se

No a teď bych mohla napsat zkušenost s mou novou rtěnkou od NewYork Color.

V drogérii mě nejdříve zaujala sleva, jak jinak. Poté hezké balení a až pak jsem zkusila, jaké odstíny má. Opět jsem vybrala rudou a jako Kate neobsahuje třpytky. Cena před slevou tam byla nějakých 55kč a se slevou 49,90kč. Na to, jak rtěnka vypadá, je velmi levná. 

Po vyzkoušení jsem hned viděla zásadní rozdíl oproti Rimmel Kate. Mé rty jsou po ní hydratované, nevysušuje. Dale se mi, dovoluji si říci, skvěle nanášela a ani se moc nerozmazává. Když si rty otřu do ubrousku, vznikne takový přirozenější hezký odstín jakési červeno růžové. Shrnuto, podtrženo Expert last od NYC u mě předčila očekávání.

Plus

- skvělá cena

- pigmentace barvy

- hydratuje

- hezké balení

- skvělá výdrž - i po jídle a pití drží

- krémová konzistence - snadno se roztírá

- široká škála odstínů - světlé i tmavé

- bez třpytek

Mínus 

- moc vystrčená z obalu - mohla by se odřít při zavírání

Opravdu mě záporů moc nenapadá. Jedinou nevýhodu opravdu vidím jen v tom průhledném víčku, jak z něho rtěnka příliš vyčnívá. Mohla by se takhle zničit.

 No a na závěr přidávám fotku - zkusila jsem obě rtěnky čmárnout na papírový kapesník. Výsledek vidíte sami. Expert Last je stoprocentně krémovější.

12) Yuki's diary - Trošililinku přeslazené

Již několik dní trápí naší malou zemičku, dovoluji si napsat, tropická vedra. Pro lolity, které se chtějí nápadně podobat panenkám z porcelánu (do této skupiny spadám já), je toto slunečné období nebezpečné. Sluníčko působí hnědnutí naší

porcelánově bledé kůže. Mě osobně být opálená vadí. Mám svou bledost moc ráda. Spolužáci ze mě mají legraci, že se ve škole mažu krémem dříve, než vyjdu ven. Je to ochrana před opálením. Sice mě to neochrání jako mikina, ale aspoň se nespálím. 


Dnes bylo obzvlášť veliké horko. Nevím kolik bylo stupňů, ale spotřebovala jsem spoustu papírových kapesníků na otírání čela pod mou nebohou ofinkou. Venku to bylo celkem dobré, ale po nastoupení do mhd mi bylo opravdu veliké horko, jako kdyby jsem byla v sauně. Ta vedra je určitě kompenzace za ty deštivé dny. 

Oběhla jsem dnes několik vietnamců kvůli umělým řasám. Našla jsem poslední asi patery až u 4. vietnamského obchodu. Popadla jsem dvoje a šla do zverimexu koupit podestýlku pro mého potkánka. Od doby, co dostal mrtvičku, uběhl měsíc. Stále 

se lepší a jsem za to moc ráda. 

Čas letěl... v tomto strašlivém vedru jsem běžela na autobus, abych stihla dovézt podestýlku domu a pak na zkoušku orchestru. Stihla jsem to. Splavená jsem se doplazila domů a hned šla na orchestr. Ah, málem jsem zapomněla dodat, že jsem do města vyrazila v letním oblečku, sice ne loli, ale dolly by to mohlo být. Nechtěla jsem si spařit své bavlněné sukně, takže kraťásky byly dobrá volba.
Na orchestru jsem si v tom odporném vedru zahrála. Větrák na mě pořádně nefoukal grrrr. V pátek mě čeká soutěž bigbandů na mezinárodním hudebním festivalu, takže

dnešní zkouška bylo jen takové zopakování repertoáru. Ze zkoušky jsem běžela domu a za odměnu si v cukrárně koupila citronový dortík.
Zhodnocení dortíku (opravdu musím)
Chuť byla výborná, osvěžující. Je to dortík pro letní dny jako dělaný. Piškot, krém a dokonce i šlehačka měli lehce citronovou chuť. Vše skvěle podtrhovala sladká chuť čokolády. Prostě takový sladko kyselý dezert :3 
Teď k mému nákupu umělých řas. Koupila jsem si dvoje, protože jsem chtěla vyzkoušet, jestli je vůbec dokážu nasadit. Lepidlo od vietnamců moc nedrží, ale to se lepidlem z drogérie spraví. Nalíčila jsem se podle návodu Venus Angelic (3x vrstvy krému Neutrogena, kompaktní pudr a na stíny jsem se vyprdla :D )
Po nalepení řas byl výsledek v kombinaci s líčením a circle lenses přímo Dollyózní XD.

Ne vážně jsem si připadala snad poprvé jako živá panenka. Kdyby se mi neodchlipovaly konce řas směrem ke vnitřnímu koutku, bylo by to perfektní. Takhle mi vydržely na pár fotek a šmitec.

V těchto botách jsem chodila celý
den. Jsou moc pohodlné

No dnes jsem toho napsala opravdu moc. Snad jsem Vás, mí milí imaginární čtenáři, neunudila a někdy zase příště u dalšího z mých nezajímavých románů! ^__^









DORTÍK!! :3

Toto jsem poskládala včera (extrémně sladké O.o)

Rádoby panenkovská póza XD

11) Yuki!s diary - Co je vlastně často zapomínaným faktem?

Výjimečně je tento článek jaksi netradiční oproti předešlým a to proto, že se poslední dobou na facebookové stránce "Přiznaní českých lolitek" objevují stále témata HUBENÁ X TLUSTÁ, co je a není vhodné k lolitě. Přiznání navštěvuji denně. Doufám v to, kdy se tam opět objeví nějaká pěkná věc, ale zatím je to jeden hate za druhým (i pěkné věci, ale to špatné je tam bohužel ve větší míře). Naštvalo mě to. Napsala jsem tedy své první řekněme hrubější přiznání nebo spíše sdělení. Přišlo mi, že plno lolitek ztratilo smysl této módy a nosí ji jen aby měli něco, co nikdo jiný tady nemá. Jako by jim smysl pro estetiku tak zatemnil mysl, že zapomněly, co nebo spíše kdo byl a stále bude pro lolitu - porcelánová panenka. 


Každá porcelánová panenka má lolití rysy - rozkošné šatečky s nadýchanou sukní, lokýnky, vlasové ozdoby a to hlavní - nejsou to s prominutím špejle. Mají překrásné zakulacené tvary, když použiji to slovo - kawaii tvářičky a ty veliké panenkovské oči, kvůli kterým nosí řada lolitek, včetně mě, circle lenses. Hubené lolitky myslím ty, které mají nohy jako dvě špejle, šaty na nich visí a působí jako předražená panenka Myscene. V české komunitě jsem se s žádnou takovou zatím nesetkala a jsem ráda, že ty naše české lolitky mají krásné ženské tvary( chjo teď to znělo, jako kdyby jsem byla chlap :D ) 

Jaksi se obávám, že mě za tento můj drzý názor polovina komunity ukamenuje - bojim :D Ale uznejte sami, co je lepší. Jsme svobodná země se svobodnými názory :)


Nestyďte se a přidejte svůj názor do komentářů. Budu mooc ráda :)

20) Lolita diary - příprava na geetacon

Za týden tu máme dlouho očekávaný festival fantasy, her a anime - Geetacon2013.

Původně jsem nechtěla platit 200kč za vstupné, ale jelikož tam budou zajímavé přednášky, kamenný stánek Porcelain doll a hlavně slečny ze severočeské lolita komunity, řekla jsem si, že bych se tam aspoň v sobotu mohla zajít podívat.


Konečně mám opravené své sweet lolita boty. Napadl mě outfit, který není sweet a přes to se k němu boty hodí. Celý den jsem ho dávala dohromady, až získal tuto podobu. Na přiznání českých lolitek někdo psal, že nechápe proč si některé z nás dávají takovou práci s oblečením, ale líčení a

pěkný účes už je vedlejší. Řekla jsem si, že to je zřejmě můj případ. Líčit se nikdy nebudu nějak extra. Nesluší mi to :D nebo se prostě neumím nějak viditelně nalíčit. Volím tedy většinou pudr, řasenku, někdy lehounce šmrncnu rty rtěnkou a v případě sweet použiju i tvářenku.
 Na nějaký účes si také nepotrpím. Dnes jsem ovšem zkusila udělat drdol. Pro můj krk je to utrpení, navíc mám nepříjemný pocit, že i přes několik pevných gumiček a pinetek se mi drdol každou chvíli "rozplete". Na geetacon to budu muset nejspíš pojistit více pinetkami. Budu pinetková lady :DD Pro můj typ vlasů je těžké udělat složitější účes. Jsou dlouhé, husté a silné jako koňské žíně.
Nuže teď k mému outfitu. Je složen ze dvou handmade spodniček - jedna střední, druhá malý objem, handmade černé bloomers, silonky, černá handmade sukně s kočičí kamejí, černá halenka od mé nee chan Lin, korset z DraculaClothing od mého přítele a boty AnnaHouse z Cheriina closet cleaningu. Mášle na drdolu je také handmade. Přemýšlím o umělých řasách, ale jak se znám, přilepila bych je nějak no...nejsem na líčení příliš nadaná.

A ještě jedna fotka mého kočičího 
bittersweet outfitu proti světlu

Když jsem dala své sweet botičky k ostatním
 na speciálně vyčleněnou poličku, došlo mi,
 jak hezky  se rozrůstá má sbírka lolitích bot.

10) Yuki's diary - Kam až má šílenost může zajít?!

Pořád váhám nad tím, zda mám zkusit ušít již druhé JSK nebo OP šaty a zmršit je jako ty předešlé. Hm

nedalo mi to. Poučuji se z předešlých chyb. U červených JSK byl problém s poprsím. Nějak to nevycházelo, pas byl divný, vše se zhroutilo kvůli nepřítomnosti mých špendlíků, věrných pomocníčků. Poučila jsem se ze střihu z GosuRori, o kterém jsem tu myslím už psala článek. No zopakuji, že překlad byl strašný a strávila jsem nad ním spoustu času. 


Ustřihla jsem dlouhý proužek látky, na dvou místech cca 1cm nastřihla a pak z jedné strany šikmo nastřihla.

Vznikly mi dva vystřižené trojúhelníčky. Ramena trojúhelníčků jsem sešila k sobě a vznikl mi krásný tvar na prsa u vrchního dílu. Dál byl postup jednoduchý. Přišila jsem obyč sukýnku s kanýrkem a jednodušší JSK jsou na světě. Ramínka už jsem byla líná dodělat. Přeci jen šlo pouze o vrchní díl, který mi u již zmiňovaných zkažených červených JSK dělal problém a vše zkazil.

9) Yuki's diary - Povodně útočí všude kolem nás!

Už 4 dny trápí Česko ničivé povodně. Jsou to především jižní, střední a naneštěstí i

severní Čechy! Konkrétně u mě v Děčíně se vylila řeka Ploučnice, jílovský potok a samozřejmě naše obří Labe. V Ústí nad Labem (město mé drahé polovičky) je to o něco horší než v Děčíně a já se tam byla včera podívat, aby jsem vám přinesla aktuální informace o tamní situaci. Reportérka Yukirin Tashima jen pro vás. mí imaginární čtenáři! :D

Nuže vžila jsem se do role reportéra - pojďme tedy na to!

Včera, dne 5. 6 2013, jsem se vydala na svoji nebezpečnou výpravu do povodněmi zužovaného Ústí nad Labem. Při odchodu mi mí rodiče říkali - dávej na sebe pozor! Prosím vrať se nám! Máme tě moc rádi Verunko :( . Ne, tohle vážně nezaznělo.
 Doopravdy to bylo takto. Táta: Už jdeš? Já: Jo jdu... Táta: tak nezapomeň vynést smetí do popelnice jo? 
No nenastalo žádné extra rozloučení, ale což. Poté co jsem dorazila autobusem na hlavní nádraží, jsem šla zkontrolovat stav jílovského potoka. Stačilo necelý půl metr a tato jindy neškodná říčka se rozlije, zatopí poštu, mojí cestu domů a MOJÍ ŠKOLU! Poté jsem zkontrolovala stav Labe. Byl zatopen viadukt, protipovodňová zeď, která povodním rozhodně nebrání :D a část sportovního okruhu u sportovní haly. 
Na hlavní nádraží také dorazila má spolureportérka Eliška - Lis, která přijela poněkud špinavá. I zde povodně a přílišný déšť napáchal škody! Lis při cestě na autobus, respektive jeho dobíhání, uklouzla do bláta.
Do ústí jsme jeli osobním vlakem směřujícím do Mostu. Rychlíky i EC měli až hodinová zpoždění. Vystoupili jsme inteligentně na hlavním ústeckém nádraží. Podchod byl z obou stran zabarikádován a pak nám bylo řečeno, že musíme zpět do osobáku a jet na Západní nádraží. Běželi jsme a naštěstí to stihli. Na Západním nádraží na nás čekali naše drahé polovičky. Okamžitě jsme běželi na vlak směr Střekov. 
V ústí byly uzavřené oba mosty, takže jediná možnost, jak se dostat na Střekov, byla zdejší kyvadlová doprava - vlak, který si jezdí přes most sem a tam s platným jízdním řádem. Ovšem tento vlak si jezdil v kolik chtěl :D Připadalo mi to, jako kdybych byla deportována do Osvětimi nebo Terezína spolu s dalšími mými židovskými soudruhy. Opravdu - dlouhý vlak nacpaný spoustou lidí. Ještě to mělo ty dvojité roztahovací dveře, takže to byl dokonalý židovský deport :D
Cesta zpět ze Střekova byla  psychicky náročná. Čekali jsme na náš Osvětimský deport víc jak půl hodiny a pak jsem na západním nádraží čekala na můj zpožděný osobní vlak. No autobus u mě v Děčíně jsem nestihla. Běžela jsem jak pominutá na zastávku. To stíhám!!!! A už byla zaplavená pošta! Jílovák se vylil všude kolem. Na zastávce zeleně svítil papír s nápisem - zastávka přesunuta do ulice Prokopa holého. Jak trdlo běžím na zastávku Prokopa holého. Autobus mi ujel před nosem. 

Dnes jsem opět vyrazila do ulic tentokrát děčínských. Voda od včerejšího večera stoupla natolik, že už byla

zaplavená i má škola, kino Sněžník, Lidl vytopmarket a Tesco s Albertem jsou zavřené. Jediný zdroj obživy tu je deBilla. Byla jsem se poohlédnout po okolí. Zatopené je místní romské(dříve dětské) hřiště a parkoviště dopravního podniku, kde se trojice nadšených pubertálních slečen rozhodla užít si dnešního sluníčka. S nafukovacím lehátkem se vydali pokořit parkovištní jezero! Náš děčínský akvapark však nezdolaly a slečny byly celé mokré. To je neodradilo a dál se cachtali ve vodě plné bakterií z Labe, kanálů a dalších nelibých zdrojů. Nafotila jsem plno fotek. Tímto můj stručný report končí a já se s vámi loučím!
Reportérka Yuki na vaší straně!!

FOTO DĚČÍN - 5. 6. 2013 DOPOLEDNE

FOTO ÚSTÍ NAD LABEM A OKOLÍ - 5. 6. 2013 PODVEČER

DĚČÍN - 6. 6. 2013 - ODPOLEDNE